NAUČTE SE V KUCHYNI POUŽÍVAT ČERTOVO LEJNO

Rostlina asafoetidy pochází původně z Íránu a Afgánistánu, odkud se později rozšířila do dalších zemí včetně Indie. Asafoetida je vlastně pryskyřice , která se získává tak, že se rostlina nařeže na rozhraní kořene a kmene. Z tohoto místa pak vytéká silně zapáchající hmota, takzvaná mléčná šťáva, která na vzduchu tuhne. Tato ztuhlá šťáva se postupně sbírá tak dlouho, až ji rostlina přestane produkovat, což může trvat až dva měsíce. Z jedné rostliny se postupným sbíráním získá zhruba kilogram pryskyřice 

Český název čertovo lejno má pravděpodobně původ v extrémním zápachu pryskyřice v syrovém stavu, ale nemusíte se bát, během tepelné úpravy tento zápach naprosto zmizí. 

Asafoetida se v indické kuchyni používá z několika důvodů. Jedním z nich je zlepšení stravitelnosti a předcházení plynatosti po konzumaci převážně luštěninových nebo některých zeleninových jídel. Dále pak v jídlech nahrazuje chuť česneku a cibule pro ty, kteří tyto suroviny nejí z náboženských důvodů nebo proto, že to nedoporučuje jim na míru sestavená ájurvédská strava. 

Mě osobně na použití asafoetidy v indické kuchyni nejvíce fascinuje to, jak její i velmi malé množství dokáže vyladit vůni a chuť ostatního koření. Ne nadarmo se říká, že asafoetidou se  přidává do indických jídel chuť  umami. 

Používá se velmi malé množství, například na čtyři porce jídla jí stačí čtvrt lžičky. Přidáním většího množství by jídlo nepříjemně zhořklo, a dokonce by negativně ovlivnilo chutě ostatního použitého koření. Takže asafoetidu používejte s rozmyslem.

Asafoetida má své pevné místo i v indické medicíně. Užívá se proti bolestem, při popáleninách, má dezinfekční účinky, podporuje trávení, snižuje nadýmání nebo také zlepšuje spánek. Pro navození klidného spaní se doporučuje rozmíchat půl lžičky asafoetidy v hrnku teplého mléka, nechat malou chvíli odstát, popřípadě osladit medem, a ještě teplé vypít. 

 Asafoetida koupíte buď v indických obchodech nebo v obchodech se zdravou výživou. Seženete ji buď jako menší hrudky, kostky nebo mletou. U mleté varianty si, prosím, dávejte pozor na složení. Mleté koření je totiž velmi často „pančované“ kurkumou nebo kukuřičnou moukou. Malé množství dodaných látek asi úplně nevadí, ale rozhodně by asafoetida měla převažovat nad ostatními složkami. Nejčastěji jsem se s těmito „ředěnými“ verzemi setkala právě u koření indických výrobců. Já osobně kupuji jak kostky, tak i mletou v obchodě www.kralovstvichuti.cz

Možná jste nevěděli a s indickou kuchyní to nemá absolutně nic společného, jen jako zajímavost, čertovo lejno je jednou ze základních surovin při přípravě worcestrové omáčky.